Měli jsem pár všetečných otázek pro naše ženy z Klubu ukrajinských žen. Zajímalo nás zejména, jak vnímají dobrovolnictví v České republice a co jim to přináší. Otázky kladly koordinátorky, odpovědi sepsaly a
byly tak hodné, že nám je i přeložily. Tak se o ně s Vámi můžeme podělit.
Co Vám setkání Klubu přináší?
Hlavní, co jim klub dává, je komunikace, setkávání se s dalšími lidmi, a taky dobrovolnictví, sebeorganizace, podpora, aby se necítily osaměle, tvůrčí rozvoj, činnosti inspirující k tvořivosti a výrobě drobných dekorací, díky tomu mají zájem chodit do klubu.
Setkaly jste se v Klubu poprvé s dobrovolnictvím?
Řada členek klubu je v dobrovolnictví nováčkem, ale jsou mezi nimi i ženy se zkušenostmi, které již dříve na Ukrajině pomáhaly útulkům pro zvířata, starším lidem, chudým rodinám s mnoha dětmi nebo pacientům, kteří nemají prostředky na zaplacení léčby. Nejaktivnější období dobrovolnictví na Ukrajině začalo v roce 2014, kdy lidé utíkali před válkou z východní Ukrajiny a neměli potřebné věci, bydlení apod.
Pokud je to ve vašich možnostech, můžete porovnat dobrovolnictví u nás a na Ukrajině?
V České republice lidé více důvěřují charitativním organizacím a dávají jim více věcí a peněz. Na Ukrajině je běžnější cílená pomoc, kdy se člověku pomáhá osobně.
Co Vám dobrovolnictví v domovech pro seniory přináší?
Dobrovolnictví v domovech přináší možnost pomoci lidem, kteří potřebují péči a komunikaci, rozvíjí empatii a trpělivost, týmová práce.
Možnost ukázat jejich tradice, kulturu a vyprávět lidem o Ukrajině.
Je velmi příjemné vidět úsměv starších lidí, kteří je velmi rádi vidí a cítí jejich podporu.
Jedna členka klubu vzpomíná na svou tchyni, která je nyní sama na okupovaném území a velmi ji bolí, že v této situaci nemůže nic dělat, stejně jako její maminka, která je nyní daleko od ní a jejích dětí. A je jí velmi líto, že lidé mají takový život, že se o ně nemá kdo postarat a oni teď žijí sami, a kdysi byli tak potřební pro svou rodinu.
Jak byste srovnaly domovy pro seniory u nás v České republice a na Ukrajině?
Na Ukrajině bohužel nejsou domovy pro seniory tak dobře vybaveny jako v České republice a je jich mnohem méně, protože lidé se snaží pečovat o seniory v rodině.
Jak se v našich domovech cítíte?
Cítí se užitečně pro společnost a lidi s omezenou komunikací, mají pocit, že mají možnost vnést do jejich života pozitivní momenty.
Obdivují sílu ducha těchto lidí. Chtějí je držet za ruce nebo se k nim sklonit. Někdy se brání pláči, i když se zdá, že je vše v pořádku… Ale jejich oči čekají na komunikaci… Věří, že všichni starší lidé si zaslouží zvláštní pozornost.
Je něco co Vás na dobrovolnictví v domovech zaujalo, pobavilo?
Moc se jim líbilo, když starší lidé ve Slunečnici v Ostravě-Porubě zazpívali píseň “Tancuj, tancuj”, bylo to moc hezké.
Považují svou češtinu za vtipnou a myslí si, že lidem dělá velkou radost. Pokaždé doufají, že jejich dárky udělají radost a zaujmou. A je také hezké vidět, když se nějaký tvůrčí proces podaří a starší lidé jsou šťastní jako malé děti.
Je také velmi milé, když je starší lidé chtějí všechny pohostit sladkostmi s takovou péčí a starostlivostí.
Jaký druh dobrovolnické činnosti v České republice byste chtěly vykonávat (napište případné nápady)?
Chtěly by věnovat více času kreativní sféře, hudebním představením a více i práce pro děti.
