Dobrovolníkem roku za Slezskou Diakonii se stala Alisa
22/12/2021
Statutární město Ostrava každoročně oceňuje práci dobrovolníků. Za Slezskou Diakonii získala titul dobrovolník roku dobrovolnice Alisa, která v rámi mezinárodního dobrovolnictví programu INVY působila ve středisku SILOE Ostrava.
Alisa Tronina se v září 2020 stala mezinárodní dobrovolnicí ve středisku Slezské diakonie SILOE Ostrava. Kvůli vývoji epidemie ale nemohla hned získat vízum a přicestovat, proto až do konce roku byla online dobrovolnicí – měla pravidelné videohovory s jednou z klientek střediska a se sociální pracovnicí a také se formou videohovoru účastnila některých aktivit střediska.
Alisa se v rámci střediska SILOE Ostrava, které pečuje o lidi s poruchami paměti, zapojila ve všech službách od centra denních služeb, přes odlehčovací službu až po domov se zvláštním režimem. Nebála se zapojit do jakékoliv aktivity či činnosti od skupinových aktivit trénování paměti, pohybového cvičení, hudebních setkání přes individuální rozhovory a aktivity, procházky, doprovody nebo pomoc s podáváním stravy. Byla také sama velice iniciativní, vytvářela vlastní programy pro klienty, např. interaktivní povídání o Rusku, vaření a pečení typických jídel, cvičení apod. Ve spolupráci s našimi kolegy jako svůj hlavní projekt vytvořila senzorický chodníček pro bosou chůzi na naší zahradě. Ten je velice oblíbený jak u klientů tak i u pracovníků nebo návštěv.
Alisa se také velice aktivně zajímala o životní příběhy klientů, se kterými se setkávala, o způsoby komunikace se seniory s poruchami paměti a syndromem demence. Stala se plnohodnotným členem týmu a rodiny SILOE.

I poté, co její dobrovolná roční služba skončila, je s organizací stále v kontaktu. Prostřednictvím videohovorů se setkává s paní Maruškou, naší klientkou, se kterou jsou si velice blízké. Když jí vyjde čas a umožní to studijní povinnosti a přijede do Ostravy, navštíví klienty a zapojí se do probíhajících aktivit.
Alisa je ztělesněním „srdce na dlani“, skromnosti, ochoty a píle.

Motto dobrovolníka
V dobrovolnictví je méně překážek a více prostoru. Lidé jsou vstřícnější, když něco dělám neziskově.
V dobrovolnictví můžete dělat to, co v běžném životě. A to je pro druhé moc důležité.